Posramljen što sam bio slepo lojalan svojoj zemlji do tačke kad više nisam znao šta je dobro, a šta loše.
Já jsem jenom voják pána, který o moc přišel. Já nemám vůbec žádné příbuzné. Proto jsem přišel do Ayothaye.
Posesivan je i kontroliše me i opsednut je sa mnom do tačke i prati me svuda i uvek.
Je majetnický a rozkazovačný a je mnou tak posedlý, že mě všude sleduje.
Ali nažalost, 95 odsto glečera u Arktiku se upravo smanjuje do tačke gde led završava na obali i ne vraća ni malo leda nazad u ekosistem.
Bohužel, 95% ledovců na Arktidě se nyní také vzdaluje do té míry, že skončí na pevnině a nepřinesou žádný led zpátky do ekosystému.
Precizno pogađa suštinu, gotovo do tačke besmisla, ali zvuči poznato i istinito, zar ne?
Je to tak výstižné, až to ztrácí veškerý smysl, ale zní to povědomě a pravdivě, že?
Možda se ogromni napredak koji smo napravili tokom prošlog veka koristeći se serijom sila zapravo ubrzava do tačke da imamo potencijal da u naredne 3 decenije stvorimo svet izobilja.
Možná, že ten ohromný pokrok, který jsme udělali během posledního století společnými silami, ve skutečnosti narůstá do té míry, že máme potenciál v dalších třech desetiletích vytvořit svět hojnosti.
(Smeh) Ono što želim da uradim u sledećih osam minuta je da vas provedem kroz to kako su se ove strasti razvile u mom životu do tačke kada su se spojile, put učenja koje je počelo od tog trenutka.
(Smích) Během následujících osmi minut se vám pokusím vysvětlit, jak se tyhle moje záliby vyvinuly, v které části mého života splynuly, a co všechno jsem se od té doby naučil.
I kako sam to istraživao još dalje stigao sam do tačke gde sam otkrio nešto što se zove hipoteza skupih tkiva.
A při dalším studiu jsem se dozvěděl o tzv. hypotéze drahé tkáně.
Kad imamo radionicu ili kad imamo klijente koji rade sa nama paralelno, konačno dođemo do tačke u procesu koja je mutna ili neobična.
Když jsme měli seminář nebo když jsme měli klienta u nás v práci a pracoval s námi, nakonec jsme se dostali do bodu, který byl rozmazaný a nekonvenční.
Došao sam do tačke kada sam mogao da razlikujem 360 boja, kao i ljudski vid.
Dostal jsem se na úroveň, kdy jsem schopen rozeznat 360 barev, stejně jako lidský zrak.
Ali je nastavio da o tome razmišlja i toliko se zabrinuo da je na kraju došao do tačke da je mislio da jedina stvar koju može da uradi jeste da napusti posao koji je voleo.
Ale stále se tím trápil, a trápil se tím tak moc, že se dostal do bodu, kde si myslel, že jediná věc, kterou může udělat, je odejít z práce, kterou miloval.
Odgovoran reditelj nikada ne bi trebalo da obezvredi svoj rad do tačke u kojoj taj rad postaje išta manje od istine o svetu koji on sam želi da nastanjuje.
Zodpovědný filmař by nikdy neměl znehodnotit vlastní práci do té míry, že by se stala méně než pravdivou pro svět, ve kterém si on sám přeje žít.
Na ovoj kartografiji, niste u mogućnosti samo da vidite i da povežete najkraće segmente od tačke A do tačke B, već možete da vidite i srećni segment, prelepu putanju, tihu putanju.
Při tomto mapování, nejenom že vidíte a propojíte body A a B nejkratší cestou, ale jste taky schopni vidět i ta krásná místa, krásnou cestu, tichou cestu.
Mislim da je odgovor zapravo da, jer smo danas stigli do tačke gde ljudi širom sveta zaista razumeju koliko je privatnost bitna, a kada imate to, sve je moguće.
Myslím, že odpověď je ano, protože dnes jsme dosáhli bodu, kdy lidé po celém světě skutečně rozumí, jak důležité je soukromí, a když máte toto, tak cokoli je možné.
Dok smo puzali napred u vojnom stilu, a tavanica je bivala sve niža, konačno smo došli do tačke u kojoj je tavanica bila toliko niska da moj muž i fotograf na projektu, Dilan, nije više mogao da podesi fokus na tavanici na svom DSLR fotoaparatu.
Plazili jsme se kupředu jako vojáci a strop se přitom neustále snižoval. Nakonec jsme dospěli až do bodu, kdy byl strop tak nízko, že můj manžel a zároveň fotograf projektu, Dylan, už nedokázal zaostřit digitální zrcadlovkou na strop.
Kažete automobilu kuda želite da idete, pritisnete dugme i sam vas odvede od tačke A do tačke B.
Řeknete autu, kam se chcete dostat, zmáčknete tlačítko a auto vás samo odveze z bodu A do bodu B.
Ako to sprovedete baš kako treba i dodate vode, potencijalno možete uvećati mozak do tačke u kojoj možete međusobno razlikovati te male biomolekule.
Pokud to uděláme správně a přidáme vodu, mohli bychom mozek nafouknout a rozlišit tak od sebe jednotlivé biomolekuly.
Dakle, ljudi smatraju da nam je nekad nešto u prošlosti izmaklo a ponekad u prošlosti, to je kao kad se izgubite u gradu i kažete, u redu, vratimo se do tačke u kojoj smo se osećali bezbedno i počnimo ponovo.
Lidé si tedy myslí, že někdy v minulosti jsme o něco přišli, a to je jako když se ztratíme ve městě, a řekneme si: dobře, pojďme zpět na místo, kde jsme si ještě byli jisti a začneme znovu.
I do nekog stepena to će da bude tako, ali čim dobijete zajednička autonomna auta gde je mnogo jeftinije ići autom i možete ići od tačke do tačke, pristupačnost putovanja autom će da bude veća od putovanja autobusom.
A do jisté míry tomu tak bude, ale až jednou bude sdílená autonomie, kdy bude mnohem levnější jet autem a bude možné jet přímo z bodu do bodu, bude přeprava autem dostupnější než cesta autobusem.
Dakle, pitanje nije "da li će", već "kada će" doći do tačke maksimalne eksploatacije nafte.
Není to tedy otázka "jestli", je to otázky "kdy" nás ropná krize dostihne.
A onda dođete do tačke kada je on veoma ozbiljan i imate osobu koja je neverbalna.
A tato výměna může dojít až do extrému, kde máte člověka, který vůbec verbálně nekomunikuje.
0.21396088600159s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Já jsem jenom voják pána, který o moc přišel. Já nemám vůbec žádné příbuzné. Proto jsem přišel do Ayothaye. 